V dnešním díle našich návodů se pokusíme nakreslit něco složitějšího. Budeme kombinovat předchozí postupy kreslení a výsledkem by měla být ne úplně jednoduchá kresba znaku 7. Staaffel JG 2. Pokud se zadíváme na předlohu, tak zjistíme, že celý emblém by se dal rozdělit do tří podskupin – klobouku, ruky a mezikruží, které tvoří obrys. Stejně budeme postupovat i při kreslení, kdy si každou část nakreslíme zvlášť a následně vše spojíme do jednoho celku. V tomto případě je naprosto jedno, jaké zvolíme pořadí. Protože máme ještě z minulého dílu v čerstvé paměti, jak se tvoří symetrické objekty, začneme kloboukem.
Začneme jako obvykle vytvořením nového dokumentu (Ctrl+N) a vložením zdrojového obrázku, který zamkneme, aby jsme s ním nechtěně nepohnuli. Jako první si vytvoříme osu, podle které budeme poloviny cylindru zrcadlit. Pokud ji budeme chtít mít úplně přesně na středu, tak si pomůžeme třeba pomocnou elipsou, kterou obkreslíme například krempu. Naprosto stejně ale poslouží i obdélník, který bude kopírovat vnější obrys cylindru. (sám to ale nedělám a všechno upravuji až úplně nakonec) Do poloviny těchto pomocných objektů si pak umístíme vodící linku, která nám bude sloužit jako osa.
Nyní si zvolíme nástroj pero (P). U něj existují dva základní postupy kreslení. První spočívá v tom, že si postupně nakreslíme lomenou čáru pomocí jednotlivých kotevních bodů které umístíme na nejvyšší a nejnižší místa a následně po dokreslení celé plánované kresby si z nich vytáhneme řídící přímky a vytvoříme tzv. Beziérovu křivku. Druhý způsob je podstatně složitější, kdy při umístění každého bodu podržíme pravé tlačítko myši a rovnou taháme Beziérovy křivky.
My použijeme první (dle mého názoru) pro začátečníky jednodušší způsob, kdy postupně začneme kreslit jednotlivé kotevní body. Stejně jako u srdce začneme na ose a postupujeme dále. Kotevní body umisťujeme vždy na konce i prohlubně jednotlivých „zubů“.
Chvílemi to bude vypadat, že kreslíme úplně mimo…
…což se hned dalším bodem vždy změní.
Poslední bod umístíme opět na osu. Náš klobouk by měl teď vypadat nějak takto.
Nyní při stále zvoleném nástroji pero (P) z jednotlivých kotevních bodu vytáhneme řídící přímky a lomenou čáru změníme na Beziérovu křivku. Je to naprosto stejný postup, jako když jsme kreslili srdce.
Pokud chceme dosáhnout toho, aby jednotlivé oblouky neměly zuby, je potřeba aby obě řídící přímky vycházející z jednoho kotevního bodu mířily každá přesně na opačnou stranu. Pokud budou navzájem svírat jakýkoliv úhel, vznikne nám špička.
Nyní si zvolíme nástroj pro výběr (V), vybereme celou nakreslenou část objektu a zrcadlením vytvoříme druhou půlku. Je to opět stejné jako u srdce. Ozrcadlenou půlku si pak posuneme tak, aby nám překrývala obrys předlohy. Obě poloviny si vertikálně srovnáme. Teď mohou nastat teoreticky dvě situace. Obě poloviny se nám kousek překrývají a nebo mezi nimi vznikla mezírka.
V prvním případě si zvolíme nástroj pro vytváření tvaru (Shift+M) a přejetím z jedné poloviny na druhou je sloučíme do jednoho celku.
V druhém případě máme dvě možnosti. U obou použijeme nástroj pro přímý výběr (A).
První způsob spojení je ten, že si označíme u obou polovin protější koncový bod. Je to ten, který jsme kreslili jako hned ten první nebo jako poslední. Vybrat jde buď kliknutím a podržením tlačítka myši a přejetím kolem obou bodů, nebo klikem na jeden, podržením klávesy Shift a klikem na druhý. Nyní oba spojíme současným stiskem kláves Ctrl+J. To stejné provedeme s druhými dvěma koncovými body a měli bychom mít jeden objekt.
Druhý způsob spočívá v tom, že si posuneme koncové body obou polovin k sobě. Provedeme to tak, že si vybereme oba koncové body jedné poloviny pomocí stejného nástroje a naprosto stejným způsobem jako výše (A) . Nyní pomocí kurzorových šipek posuneme oba body směrem k druhé polovině. Následně vybereme stejné body na druhé polovině a posuneme je směrem k té první. Našim cílem je to, aby se obě poloviny obrázku lehoulince překrývaly. No a teď už můžeme použít stejný postup jako v prvním případě – nástroj pro vytváření tvaru (Shift+M). Tímto krokem bychom měli mít klobouk hotový, takže si jej můžeme zneviditelnit, aby se nám zbytečně nepletl při dalším postupu.
Dále se budeme věnovat ruce. Zvolíme si nástroj pero (P) a vytvoříme si lomenou čáru s kotevními body na všech výstupcích a prohlubních. Kdo se nebojí, může zkusit rovnou tahat Beziérovy křivky.
Objedeme postupně celou ruku a v místech, kde se budou jednotlivé části dotýkat raději body vytvoříme více uvnitř druhého objektu.
Když budeme mít ruku podle našich představ, ta si zobrazíme již nakreslený klobouk…
Dále postupujeme stejně jako když jsme kreslili klobouk. Z jednotlivých kotevních bodů si postupně vytaháme řídící přímky a lomenou čáru změníme na pěknou hladkou křivku.
Jakmile máme ruku hotovou, tak si zobrazíme i již dříve nakreslený klobouk…
…a obě části našeho obrázku opět pomocí nástroje pro vytváření tvaru (Shift+M) spojíme.
Aby se nám lépe pracovalo, tak opět celou část obrázku zneviditelníme.
Dalším krokem, se pomalu ale jistě blížíme do finále. Nakreslíme si dvě soustředné kružnice (to už umíme z prvního dílu naších postupů), z nichž ta větší bude stejně velká jako celý emblém a menší jako vnitřní bílá část. Obě si stejně jako tomu bylo u znaků RAF zaovnáme na střed.
Větší kružnici si dáme do popředí, nástrojem pro výběr obě vybereme a pomocí cestáře a odečtení zadní vrstvy nám vznikne samostatné mezikruží.
Nyní si zobrazíme i první část obrázku a opět všechno spojíme pomocí nástroje pro vytváření tvarů.
V posledním kroku si jen změníme barvu výplně na černou, odmažeme předlohu a máme hotovo.